DIVADLO KLAUNIKY

DON QUIJOTE DE LA ANCHA

Svéráznému zpracování osudů Dona Quijota a věrného služebníka Sancho Panzy nechybí humor, nadsázka, fantazie ani mystifikace. Po formální stránce zvolil režijní poradce představení, autor, mim, básník těla i duše Boleslav Polívka cestu didaktické klaunikyády.

S vědomím toho, že společnost je poznamenaná dekadencí a nedostatkem ideálů a opravdových vzorů, předstupují před diváky 2,38 m vysoký profesor španělského jazyka a literatury a 120ti kilogramová Ancha pracující jako vychovatelka na kominickém internátě ve Šlapanicích, v kostýmech Dona Quijota a Sancho Panzy. Se skupinou španělštinářů se ujímají nelehkého úkolu: - co nejlépe ztvárnit příběh důmyslného rytíře Dona Quijota.

Osou představení je vzájemné prolínání několika významových rovin. Řazením scén, počínaje bojem s větrnými mlýny až do Quijotova zmoudření je vytvářen příběh Dona Quijota, kterým neustále prostupují osudy profesora a vychovatelky, odrážející jejich slabosti i velikost, pošetilost i odcizení.

Střetáváním těchto dvou rovin vzniká řada humorných situací, jež jsou odrazovým můstkem pro vytváření nového vztahu mezi profesorem (hrajícím Dona Quijota), vychovatelkou Anchou (představující Sanchu) a dalšími postavami děje (princezna Dulcinea, pasováček, atd.). Jakoby celá inscenace vznikala momentálně před zraky a za aktivní spolupráce diváků.

Názornost, atraktivnost, spontánnost, lidový humor a především přirozená hravost. Forma, která je v představení Don Quijote de la Ancha Divadla Klauniky užita, je vlastně hra na hru v tom nejdivadelnějším slova smyslu. Výsledkem toho je pocit radosti z odkrývání a sdílení vzájemného vztahu mezi hercem a divákem, radost ze společné účasti na tvorbě okamžiku, která je umocněna prožitkem hybatelské síly ušlechtilého donkichotství.

Dr. Jan Skutil

K 900 repríze
představení DON QUIJOTE ...

Premiéra se konala 4. 3. 1988 v Brně, v bývalé kapli řeholních sester. Představení bylo původně nastudováno pro klasické divadelní prostory. Zkušenost však ukázala, že otevřenost zvolené formy umožňuje produkci v nedivadelním prostředí (hrady , zámky, historická prostředí) s kompozicí ohněstrůjných katarzí a létajícími objekty. Základním předpokladem hereckého projevu je vnitřní souznění se světovým tématem, jeho improvizační rozvíjení a herecké autorské vytváření situace. V hlavní roli vystupuje přední světový chůdoherec.

Důležitá ocenění:

– cena na celostátním festivalu humoru a satiry

– cena na evropském festivalu uměleckých agentur

– ocenění na celostátních přehlídkách

– cena Zlatý Hašek pro hlavního představitele

– držitelé šerpovního řádu inchenioso idalgo

– cena „Král inšpirácie“

Hostování v zahraničí:

Rusko – Moskva

Ukrajina – Kijev, Oděsa

Kazachstán – Aksaj, Uralsk

Polsko – Mezinárodní festival „Paka“, Krakow

Rakousko – Mezinárodní divadelní festival ve Villachu, Mistelbachu, Vídni

Švýcarsko – divadla v Lausane, Baselu, Bernu, Avenches

Německo – Mezinárodní festival v Geře

Španělsko – velký úspěch na mezin. divadelním festivalu v Cáceres

– divadla v Agredě, Ejea de los Cabaleros a v Zaragoze

– festival „Jove Bevinguda“ ve Valencii

Francie – Longpré – Picardie

Chorvatsko – Lipovljani, Daruvar

Bosna – Banja Luka

Maďarsko – Budapešť

Představení, které prodlužuje život.

Jediné naše představení, které je nastudováno v 5 světových jazycích.

Původní inscenace je čtyřhodinová, má široký divácký záběr.

Verze pro mládež je schopna vyrovnat se i s problematickou mládeží.

Vysokou komunikativností překračuje český provincionalismus.

Obdivuhodné a fyzicky náročné herecké výkony.

Klasická forma divadla je citlivě spojena s improvizací.

V rolích studentů se představilo mnoho osobností českého kulturního i politického života (od předních umělců po ministry)

Patří k nejoriginálnějším zpracováním Donquijotské tematiky právě díky souvislosti s naším velkým myslitelem J.A.Komenským, o čemž svědčí nadšené ohlasy ve španělském tisku.

DIVADLO KLAUNIKY – založena žáky Boleslava Polívky, Ing.Zdeňkem Mazáčem a PhDr. Zdeňkem Korčianem v roce 1986. Od roku 1990 první soukromá scéna humoru v bývalém Československu, studiová scéna Divadla Bolka Polívky. Autorské divadlo vyznačující se originálním inscenačním jazykem a vysokou improvizační schopností.

DIVADLO KLAUNIKY uvádí:
jedno z nejhranějších evropských představení vzniklé pod vyšším uměleckým dohledem pana Boleslava Polívky

v hlavní roli přední světový chůdoherec Lennoir Montain

Hrají: Libuše Sladká Kvašná, alt. Monika Mušková-Rajská,
Zdeněk Mazáč, Zdeněk Korčian a další

Scéna: Dušan Ždímal Kostýmy: Alice Lašková
Vyšší umělecký dohled: Boleslav Polívka

Rok 2005

400 let Dona Quijota oslavilo pět kontinentů
2500 repríz Dona Quijota Divadla Klauniky

Dne 16.1.1605 spatřilo světlo světa prvního vydání Dona Quijota de la Mancha. Brzy se dílo stalo best-sellerem a dnes je považováno za zakládající román světové literatury. Don Quijote byl přeložen do 85 jazyků a v roce 2002 byl prohlášen nejlepší knihou všech dob.

Poselství, které Don Quijote již po čtyři staletí předává čtenářům, obrovská síla víry ve vysoké ideály humanity, lásky a spravedlnosti, překročilo všechny politické změny, války a společenské události a je stále stejně aktuálním a důležitým. Jak se vyjádřil M.V.Llosa na sjezdu v Královské španělské akademii, Don Quijote má svobodomyslnou a anarchistickou podstatu, román je mířen jako výzva autoritě a moci, je to óda na svobodu, která spojuje problémy, přání a perspektivy moderního člověka. Kniha vyjadřuje touhu po irealitě a fikci a jejím prorůstání do skutečnosti, kterou si člověk chce formovat a vytvářet.

Proto v tomto roce vzdává románu hold všech pět kontinentů, a to početnými událostmi na jeho počest, výstavami, festivaly, divadelními představeními, konferencemi atd. Tyto celosvětové oslavy jsou příležitostí znovu si připomenout poselství románu vzhledem k době, ve které žijeme, příležitostí k zamyšlení nad hodnotami dnešní společnosti, nad vnitřní i faktickou svobodou člověka a nad tváří světa, který spoluvytváříme. Je to možnost překročit hranice a bariéry kultur, stejně jako román samotný, a přispět k vzájemnému poznávání, pochopení a přátelství zemí nejen v Evropě.

Divadlo Klauniky Brno má v repertoáru autorskou inscenaci Don Quijote de la mAncha, již od roku 1988. Toto představení za minulého režimu s humornou nadsázkou prosazovalo víru v lidské ideály a povznášelo ducha nad tíhu reality. Později se stalo přímou součástí naší „něžné revoluce“ - díky svému etickému poselství bylo prezentováno na veřejných fórech a mítincích, a paradoxně jako by předznamenalo charakter a průběh revoluce, jako by se naplnily Quijotovy ideály a pravda a láska zvítězily.

Od té doby, za 24 let své existence má představení již 4000 repríz, bylo nastudováno v šesti jazycích a zařadilo se mezi nejhranější představení v Evropě. Svou originální formou zpracování, komunikativností a humorem se stala inscenace nadčasovou, stejně jako její předloha, a oslovuje a provokuje všechny generace stále živě a překvapivě.

DON QUIJOTE – NEJLEPŠÍ KNIHA VŠECH DOB

OSLO 7. května 2002 – Světoznámý španělský renesanční román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha byl v norském Oslu označen předními spisovateli světa za nejlepší literární dílo historie. Výběrové ankety se zúčastnilo 100 spisovatelů z 54 zemí, mimo jiné Milan Kundera, Salman Rushdie, John Irving, Carlos Fuentes a Norman Mailer.

Rytířský román ze 17. století Miguela de Cervantese Saavedry jasně porazil dílo Marcela Prousta Hledání ztraceného času, když získal o 50 procent více hlasů.

"Existuje-li román, který byste měli přečíst, než zemřete, pak je to Don Quijote," prohlásil při zveřejnění výsledků hlasování komise v Nobelově institutu nigerijský spisovatel Ben Okri, který napsal předmluvu k norskému vydání Dona Quijota.

Tento renesanční román uvedl do literatury typ postavy komicky vyjadřující rozpor mezi skutečností a iluzí. Hrdinou díla je šlechtic, poblázněný četbou rytířských románů, který se vydá na pouť za ideálem svého srdce, vysněnou Dulcineou. Na cestě se rytíř setká s množstvím překážek a protivenství, které zdůrazňují rozchod iluzí s realitou. Děj dvoudílného románu se člení v mnohá komická rozhodnutí, která zažije šlechetný don Quijote se svým přízemním sluhou, sedlákem Sanchem Panzou: boj s větrnými mlýny, setkání s mezkaři, příhoda s kupci, zápas s měchy vína, atd.

Pořadí na dalších místech se nezveřejní

Norští organizátoři akce odmítli zveřejnit pořadí na dalších místech s vysvětlením, že cílem komise nebylo sestavit žebříček nejlepších knih tak, jak je vidí oslovení spisovatelé.

Přiznali, že mnozí spisovatelé uvítali možnost sepsat podle vlastního uvážení seznam nejlepších 100 knih, avšak řada jiných to také kritizovala. Někteří prý dokonce ani nezaslali dotazníky zpět.

"Od několika oslovených osobností, jako například (americký hudebník) Bob Dylan, jsme odpovědi nedostali. Nevrátila se nám také ani od spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, přestože na nominačním seznamu byly až dvě jeho knihy," konstatoval jeden z norských organizátorů.

Na seznamu nominovaných knih, z nichž osobnosti vybírali, mělo deset autorů více než jedno dílo. Například Dostojevskij čtyři, Franz Kafka, Shakespeare a Lev Tolstoj tři, William Faulkner, Gustave Flaubert, García Márquez, Homér, Thomas Mann a Virginia Woolfová dvě. Ze 100 nominovaných titulů více než dvě třetiny napsali Evropané, téměř polovina byla napsána ve 20. století a 11 knih napsaly ženy.

Lidové noviny, 9. 5. 2002

První ohlasy v tisku ze západní Evropy před 16 lety: