GILGAMEŠ
Příběh, který se před pěti tisíci lety z písní snesl do tabulek, za Babylóňanů v nich pevně zakotvil a pak dlouho dlouho zrál pod nánosy písku.
Příběh barvy lvů, co voní pouští i stepí. Příběh z nejslavnějších; o bojích s příšerami, o hrdinech a bozích. Ale přeci jen i o nás.
Představení vzniklo na DIFA JAMU jako absolventský magisterský projekt pod vedením prof. Silvy Mackové. Záměrem bylo kvalitní představení s velmi rozdílnými herci. Hlavní roli Gilgameše hraje intelektuál na vozíčku, tomu sekunduje na půl vyholenej na půl dredatej borec a třetím hercem je fousatý pán bez domova ve zralém věku. Dan, Banán a Jiří jako ústřední trojice. Čtvrtým partem jsou animální a ženské role, které byly alternovány. Původně byly určeny čtrnáctiletým romským dvojčatům Lucii a Veronice. Ty to s námi nebavilo. Hrála tedy İmren Şengel, drobná erasmačka s bujnou hřívou havraních vlasů, která po dvou reprízách odlétla domů do Turecka. Její role přezkoušel ryšavý ekonom Mira Mráz, poté energická Slovenka Marika Smreková, sníž se v posledku střídá jedinečná a jemná Jarka Smejkalová. İmren je herečka v Istanbulu, jinak hrají amatéři („ti, co tak činí z lásky“) s rozdílnou divadelní (a zejména životní) zkušeností. Spojilo nás zkoušení. Dramaturgicky šlo o objevování a znovurozžití Eposu o Gilgamešovi bez výrazného tematického posouvání. Kniha, která je knihovnou. Prázdno nedochovaných řádků a mnoho škrtání. Ukázalo se, že hrajeme zejména o lidství, naší společné podstatě, a přátelství, které překonává překážky. Chudé divadlo – balící papír, krabice, papírové tyče. Zkrátka Dřina a papír!
